Krátké zamyšlení spolu s Foto týdne (archiv)

Tváří v tvář Kristu

Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“ Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu a řekne mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: ‚Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen‘!“ Ježíš mu pravil: „Je také psáno: ‚Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.‘“ Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: ‚Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘“ V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho. (Mt 4,1-11)

 

Pro nás je poušť exotickým místem. Pro Ježíše a Izraelity to byla běžná součást života. Stačilo vyjít kousek za město a byli tam. Evangelista píše, že Duch vyvedl Ježíše po křtu na poušť, aby byl pokoušen. Podobně můžeme vidět i úděl křesťanů. Od chvíle, kdy jsou pokřtěni, jsou vyvedeni na poušť světa a jsou pokoušeni. Ježíšových 40 dní připomíná 40 let izraelského národa. Ty symbolizují jednu generaci, celý jeden lidský život, během kterého se připravujeme v poušti světa na život v zemi zaslíbené, v nebi.

Při tomto putování se potýkáme s trojím základním pokušením, jak to známe z modlitby Anděle Boží. S pokušením těla, světa a ďábla. Chléb z kamenů, skok z chrámu a moc získaná z uctívání zla jsou pokušení, která říkají: mysli hlavně na sebe, něco znamenej – proslav se za každou cenu, a pro úspěch neváhej spolupracovat se zlem – využij všech prostředků.

V našem čtení slyšíme o praktikách zlého. Hovoří s člověkem a lže. Dobro nazývá zlem a zlo dobrem. Zdá se to jako staré vyprávění, ale je nesmírně aktuální. Lež není jen malý hříšek na okraji zpytování svědomí. Zde vidíme lež jako původ všeho zla. Vidíme, jaké zlo páchá v naší společnosti, kdy jsme si zvykli na lhaní, dezinformace. Stejně ovlivňuje i nás a často si to ani neuvědomíme, protože jedná skrytě, zlo maskuje za vznešené ideje. Dnes jako kdysi nás podporuje v sobectví, pýše a modloslužbě: „Máš na to právo, jsi lepší než ostatní, nauč se dělat kompromisy.“

Tváří v tvář Kristu

Někdy jsou projevy zla jasně viditelné, ale jindy zahalené, jen tak nepoznatelné. Můžeme je poznat jen tváří v tvář Kristu. A k tomu nám má pomoci 40 dní postní doby. Je to čas, kdy můžeme v Ježíšově blízkosti udělat revizi svého života, urovnat vztahy, přeskládat hodnoty. S dětmi jsme si tento čas připodobnili k mostu z Lega. Kdy stavíme most, po kterém jdeme k cíli. K cíli časnému – k oslavě Kristovy smrti a Zmrtvýchvstání, k obnově svého křtu a cíli definitivnímu, k životu věčnému.

Využijme tohoto času, postavme most s využitím všech možností, které nám postní doba nabízí, všech milostí, které dává jen Bůh. Dejme mu dostatek prostoru a času, ať se na nás může projevit velikost Boží milosti a my nad ní můžeme žasnout.

P. Jan Plodr (Morkovice) a P. Ladislav Kunc (Kunovice)