Krátké zamyšlení spolu s Foto týdne (archiv)

Všechno to dávno víme

Všichni to dobře víme, a přesto to neděláme. Všichni máme v mysli tolik pokynů, rad a pravidel o dobrých vztazích, že bychom je mohli vyučovat. Přesto naše vztahy podle toho nevypadají. Čím to může být? Vědět ještě neznamená činit.

„Potřebovala bych nějakou knihu o vztazích,“ požádala mě krásná dáma středního věku, když se chvíli sama probírala tituly v mém knihkupectví. Na moment jsem zaváhala, jestli mám položit doplňující otázku anebo sama odhadnout, o jaký typ vztahů se jí jedná. Zákazníci někdy zadají téma literatury tak široce, že se musím doptávat, abychom se vůbec k nějakému výběru mohli propracovat. Rozhodla jsem se, že se nezeptám. Nějak jsem vnímala, že o nic jiného, než o partnerské vztahy nepůjde. Namátkou jsem vytáhla z police s knížkami několik titulů, zákaznici jsem nabídla křesílko, aby si knihy mohla prohlédnout a sama rozhodnout, která je ta pravá. Paní mou nabídku přijala, usadila se a začala se jednotlivými knihami probírat. Já jsem se zabývala urovnáváním knih v policích, zařazováním titulů na jejich správná místa, což je práce, která mě snad nikdy neomrzí. Dáma polohlasem knihy komentovala.

„No jo, to znám, pět jazyků lásky, to jsem četla.“ Knihu odložila a vzala si jinou. Tu také prolistovala, občas se začetla a po chvíli ji zavřela a položila bokem. Také o tomto titulu poznamenala, že doporučení a návody v ní uvedené pro ni nejsou nic nového. Takhle se probrala celou hromádkou knížek a trochu bezradně se na mne podívala. „Nic jiného nemáte? Víte, něco nového, co jsem ještě nečetla.“ „A vy byste chtěla si o vztazích něco hezkého přečíst nebo byste na svém vztahu chtěla něco změnit?“ zeptala jsem se zákaznice. Chvilku na mne překvapeně koukala a pak řekla: „To mě nenapadlo.“

Povídaly jsem si pak ještě docela dlouho. Svěřila mi některá fakta ze svého života, došlo i na kapesníky, protože my ženy o vztazích, které nejsou úplně v pořádku, většinou bez slz mluvit neumíme. Shodly jsme se na spoustě pouček. Dokázaly jsme spolu souhlasit s mnoha názory, o nichž se v knihách psalo. Dokonce jsme nalezly mnohé společné zkušenosti z vlastních životů. A dospěly jsme ke shodě, že nestačí přečíst výborné knihy o tom, jak mít báječné vztahy, ale že je nutné tak žít.

Jak banální, že? Po odchodu zákaznice, která si přece jen nějaké knihy vybrala, jsem ty zbylé uklízela do polic. Přemýšlela jsem sama o sobě a o svém manželství. Skutečně mohu říct, že jsem prakticky použila všechna ta moudra, která jsem si v knížkách podtrhávala nebo si je zapisovala do deníčku? Jak to máte vy?

Hana Pinknerová, CityHouse Brno (blog autorky - použito se svolením)